FB Soutěž o diíře

Vyšlo to až na třetí pokus. Hledala jsem něco ženského a lunárního. A chvilku to trvalo. Původní verze 4 bohyní byla moc barevná a nepřehledná. Druhá nedokončená verze vesmírné ženy a luny v mnoha fázích mě nezaujala. Až třetí verze prošla do finále.


Začalo to už před 20ti lety

Věřte nebo ne, kreslím už od dětství. Kolem mého 17 roku života jsem měla spousty inspirací a začala kreslit svým eso-stylem :-). Jedním ze svých obrázků z roku 1998 jsem se inspirovala a použila ho jako námět na obálku Lunárního diáře 2018.

Není náhoda, že původní obrázek mi vytiskl před dvaceti lety jako pohlednici stejný tiskař ve stejné tiskárně… Děkuji Vašku za mnohaleté přátelství a spolupráci. Pohlednici jsem na konec našla a s Vaškem jsme nad šálkem čaje (a bednami čerstvých diářů přivezených z tiskárny) zafilosofovali, jak čas plyne. Co je pro nás pozemšťany 20 let, jsou pro tanečnici na obrázku 2 vteřiny.

Z tu dobu tanečnice trošku pootočila hlavou, a šat (rukáv) a copy se jí přiblížili k tělu. Zřejmě je v rotaci a za pár set let se celá otočí podle své osy :-).


Tři rady na cestě…

Cesta k výslednému obrázku na obálku Lunárního diáře 2018 byla trochu delší než jsem si původně plánovala… A potkala jsem na ní tři kritiky (mě blízké osoby). Každý mi dal jeden podnětný impulz (radu), který jsem zapracovala

Nejprve šlo všechno při malování dobře a já byla moc spokojená. Ale zhruba v této fázi jsem obrázek ukázala svému partnerovi Markovi. Řekl: „hmmm, pěkné, ale je to dost tmavé, líbilo by se mi něco veselejšího…“ Uff. A tak jsem se jala dát žlutou barvu nejen Luně, ale i rozevlátým copům tanečnice. A udělat z nich copy svítící.

 Dalším kritikem byla má máma, které se zeptala: „Co jsou ty tři půlkruhy za zády tanečnice? Vypadá jako pěst, co na ní tlačí!“ Hmm a mě to do té doby připadlo tak kaligrafické a cool…

A dorazil mě kamarád Mirek, který řekl, že mu tam chybí květiny a že by obálka měla korespondovat s tím, co je uvnitř… Uff. A tak jsem ze své kaligrafické tanečnice začala tvořit dévu zvonků a trochu i pomněnek, které jsem toužila v diáři mít, ale nevešly se.


Hotovo – bojovnice proměněna

Tak snad jsou zaneseny všechny připomínky. Samozřejmě v tom vidím symboliku toho, kdo co řekl a co to znamená:

1/ Tanečnice je kapku veselejší a zářivější.
Děkuji mému partnerovi, že mě vede a umožňuje mi si život víc užívat a radovat se z něj a svítit.

2/  Už jí vzadu netlačí žádná pěst či tlak minulosti.
Děkuji své mámě, že je tak skvělá a vyvíjí se. A je šťastná, když já jsem svobodná a šťastná. Energie proudí všude :-). A já ji mohu přijímat.

3/ Co je na povrchu je i uvnitř aneb proč působit tvrdším způsobem, když uvnitř kveteme, že?
Děkuji svému dobrému kamarádovi za upřímnou zpětnou vazbu a podporu být v životě sama sebou.


Život plyne a my se vyvíjíme. Vyrůstáme ze své podstaty a vracíme se k ní. Hrajeme a tančíme hru života. Tak ať to stojí za to. Snad to bude podvědomě vyzařovat z obálky.


Dvě verze obálky

Můžete si vybrat dvě barevné verze  – blankytně modrou a fialovou
(vybojovali to lidé při hlasování na FB – více zde)


Komentáře na FB od žen

Fialová obálka:

  • Ta je taková transformační.
  • Fialová symbolizuje transformaci, touhu po přerodu a změně vedoucí k naplnění.
  • Působí spíš hluboce a transformačně.

Modrá obálka:

  • Je veselejší.
  • Je úžasně svěží, cítím uvolnění, plynutí!!
  • Je to barva blankytná, přisuzovaná Panně Marii a její čistotě a duchovnosti.
  • Na mě osobně působí velmi svěže a příjemně. Já volím lehkost a svěžest modré, tu myslím po intenzivní práci na sobě (fialová) potřebujeme všichni.

Líbí se mi, že každý v tom najde to svoje a má možnost volby. Já osobně sáhnu asi po obou diářích – půl roku modrý a půl roku fialový :-). Miluji je oba.

autorka: Květa Kolouchová


Ostatní fotogalerie a články

Prohlídka diáře 2018
Momentky z tvorby diáře 2018
Byliny v diáři 2018
Žena je Luna